Košetická základní škola se zúčastnila celorepublikového projektu 100 let českého sportu. Žáci si vybrali jako téma náš fotbalový oddíl, o kterém zpracovali článek. S laskavým dovolením tento článek uveřejňujeme na těchto stránkách a zároveň děkujeme autorům za dobrou práci, kterou věnovali tomuto tématu.

U příležitosti stého výročí založení samostatného Československého státu představila Asociace amatérských sportů celorepublikový projekt s názvem 100 let českého sportu, který je určen pro zájemce z řad základních a středních škol. Jeho cílem je vzbudit u mladých lidí zájem o sport a formou soutěže je přivést k tomu, aby našli cestu ke sportu přes historii, hrdost na české úspěchy a objevení vlastních vzorů. Nejde o to vyhledávat jenom informace o mistrech světa či olympijských vítězích, ale objevit i méně známé jednotlivce a kolektivy, které dokázaly „velké věci“. Do tohoto projektu se zapojila i naše škola. Jednotlivé třídy zpracovávají některou z osmi kategorií – např. NEJ sportovec českého století, NEJ sportovní událost, NEJ stavba českého sportu… . My deváťáci jsme dostali za úkol zpracovat kategorii NEJ kolektiv českého sportu. O volbě takového kolektivu jsme měli jasno hned. Fotbalisté košetického Sokola. A tak jsme začali s vyhledáváním informací ze všech možných zdrojů jako kroniky, encyklopedie, obrazový materiál,. Třešničkou na dortu byl rozhovor s fotbalisty košetického A týmu zpracovaný jako video. A co jsme o sportu v Košeticích napsali, si můžete přečíst i vy na následujících řádcích.

Z historie sportu v Košeticích

Tělovýchovný spolek Sokol byl v Košeticích založen v roce 1920 řídícím učitelem zdejší školy Čeňkem Veselým a legionářskou obcí Dolní Kralovice, v níž se sdružovali bývalí legionáři z první světové války. Prvním náčelníkem Sokola se stal učitel František Beránek a prvním starostou Sokola byl jeho zakladatel Čeněk Veselý. Košetičtí sportovci neměli tehdy k dispozici žádnou tělocvičnu ani hřiště, a proto se zpočátku cvičilo v jedné třídě místní školy. Cvičila se jak prostná, tak na nářadí, které si sokolové sami pořídili. Když Okresní školní rada v Ledči nad Sázavou zakázala sokolům cvičit ve škole, museli hledat nové místo pro provozování sportovních činností. Naskytla se jim nabídka cvičit v hostinci U Duffků (čp. 9), což je nynější sál kulturního zařízení Kozlův dvůr. Od roku 1924 mohli cvičit v nově postaveném sále hostince U Duffků (čp. 32). Sál sloužil jako tělocvična, pořádaly se v něm taneční zábavy a později se tu rovněž promítaly filmy, na něž si sokolové pořídili vlastní promítací stroj na němý film a později i na promítání zvukového filmu. Nářadí se v hospodě upevňovalo do podlahy, po každém cvičení se proto muselo uklidit, aby sál mohl sloužit jiným účelům. Cvičili muži, ženy, dorost i žáci. Ve dvacátých letech košetický Sokol sdružoval 150 bratrů, 160 sester, jak si sokolové říkali, a několik desítek dětí. Do činnosti Sokola se aktivně zapojovali nejenom místní, ale i onšovští učitelé, cvičiteli byli i mnozí místní občané – např. truhlář pan Vinduška, pan Olišar, pan Junek, manželé Čihákovi, a dokonce i košetický pekař pan Duffek. Za 2. světové války byl Němci Sokol zakázán, jeho majetek nacisté zabavili a odvezli neznámo kam. Po válce sokolové svou činnost obnovili – vzniklou tělovýchovnou jednotu Sokol vedl ředitel školy Josef Čihák. Košetičtí sokolové byli pro svou činnost tak zapáleni, že se účastnili i celostátních sportovních akcí, např. žáci školy cvičili v roce 1948 na jedenáctém všesokolském sletu v Praze. Sportovní činnost pokračovala i v pozdějších letech. Při škole existoval fotbalový oddíl, který mohl trénovat na nově zbudovaném hřišti, které vzniklo na místě někdejšího tržiště na dobytek. V současné době existuje v Košeticích sportovní spolek – Sokol, který sdružuje týmy košetických fotbalistů – nejmladší děti – přípravka, tým starších žáků hrající okresní přebor, tým A hrající krajský přebor Vysočiny a tým B hrající IV. třídu Pelhřimovska.

Zdroje:

  • EFMERTOVÁ, Marcela. České země 1848-1918. Ilustroval Michal KUDĚLKA. Praha: Albatros, 1995. Dějiny v obrazech.
  • Obecní kronika – II. díl
  • Obecní kronika – IV. díl
  • Fotokronika obce Košetice
  • RADILOVÁ, Jana. Košetická škola v proměnách času: 100 let od postavení první školní budovy 1913-2013. Košetice: Obec Košetice, 2013

Kdo je pro nás NEJ kolektiv českého sportu?

Známe samozřejmě spoustu špičkových sportovních kolektivů u nás i v zahraničí, ale pro nás je NEJ kolektivem A-tým košetických fotbalistů.

A proč? V roce 2016 slavili košetičtí fotbalisté a jejich fanoušci velký úspěch. A-tým se stal poprvé v historii košetického fotbalu vítězem 1. B třídy skupiny A Kraje Vysočina, a proto převzal od předsedy krajského fotbalového svazu pana Vrzáčka pohár za vítězství v krajské soutěži a od starostky obce medaile. Další velký úspěch slavili košetičtí fotbalisté hned v následujícím roce. A- tým se stal vítězem 1. A třídy skupiny A Kraje Vysočina. Této soutěže se zúčastnilo 14 týmů z Kraje Vysočina a košetičtí fotbalisté z 25 odehraných zápasů získali 56 bodů, což znamená 17 výher 5 remíz a pouze 3 prohry. Zdejší fotbalový oddíl má v posledních letech stále více fanynek a fanoušků, kteří přicházejí podpořit svůj tým nejen na domácí hřiště, ale vyjíždějí s ním i na zápasy k soupeřům, kde dokáží svým povzbuzováním vytvořit z každého hřiště domácí prostředí. Skvělou atmosféru zápasu tak vytvářejí jak košetičtí fotbalisté svými výkony, tak i fanoušci vyzdobení šálami a čepicemi, které pro ně fotbalisté nechali vyrobit, stejně jako hlasité skandování, hlasy bubnů, potlesk, pískání či billboardy fanynek. Mezi stálé fanoušky patříme i my, žáci školy. Na fotbalová utkání chodíme pravidelně, abychom podpořili košetické fotbalisty. Zároveň je to skvělá příležitost setkat se s kamarády a komunikovat s nimi jinak než prostřednictvím telefonů či sociálních sítí. Výborný výhled nám od loňska umožňuje nová fotbalová tribuna, a tak musíme být na fotbale včas, abychom se na ni vůbec dostali, neboť diváků je vždycky opravdu hodně.

Po fotbalovém utkání, které se hrálo 26. května, na němž se utkali košetičtí fotbalisté proti týmu z Bystříce nad Pernštejnem, jsme se osmělili a se dvěma fotbalisty – Leošem Hanouskem a Davidem Bartoškou – jsme udělali rozhovor.

Zpracovaly: Karolína Petrů, Kateřina Fialová a Natálie Šádová